Day 11 “Neni jelen jako jelen”

Plan je jasny, chceme stravit noc v GC(Grand Canyon). K tomu je, ale potreba vyridit povoleni u mistni spravy narodniho parku (otvira v 8 rano). Cely nabuzeni a nabaleni na noc v GC cekame s malou dusickou, az nas pusti do officu, zda jestli povoleni dostaneme. Mame stesti povoleni ziskavame, bohuzel az na druhy den. I tak jsme celkem radi, ze se nam to povedlo a mame aspon den na prozkoumani kanonu z vrchu.

Kde kdo zkouma kanon po vode, nekdo ze vzduchu, ale my se rozhodneme trochu netradicne pujcit si kola a projet se po okraji. Pri pujcovani se opet potvrdi, jak Americky narod mysli na vse. Kluci z pujcovny se nas hned ptaji jestli umime jezdit na kole (proc bychom si ho asi pujcovali…) jak zdatni jsme jezdci. Pro jistotu nam ukazi, kde jsou prehazovacky, brzdy a riditka, vybavi nas nutnou helmou a pak trada na vypravu. Zabava to byla fajna, jen co je pravda a nastesti ani nikdo nevjel do kanonu.

Vecer se jedeme utaborit do blizkeho kempu, kde na nas ceka mile prekvapeni. Primo u naseho stanoveho mista se pasou dva obri jeleni s kralovskym parozim a vubec jim nevadi, ze jsme 2 metry od nich. Mozna poznali, ze s nama je taky jeden Jelen, a tak nas vzali mezi sebe.  

Cajove poselstvi: Ne kazdy den, je na caj cas.

Day 10 “Beef jerky, Corona and Lake Powell”

Po vzoru starych indianu se vydavame na putovani vybaveni susenim masem a ohnivou vodou. Abychom si ozivili narocnou a dlouhou cestu do Grand Canyonu zastavujeme na prehrade. Nene, neni to nic takoveho, jako ta nase Brnenska. Je to poradna supa, jedna z nejvetsich v Americe Glen Canyon Dam. Nevahame ani minutu a jdeme na prohlidku s pruvodcem.

Po prohlidce je cas obeda a ten se rozhodneme vychutnat v piknikovem placku u prehrady. Ondra si koupil kokos a tak mame k obedu kokosove mleko, teploty jsou skoro 40 stupnu a tak je to celkem osvezujici vzpruha. Nasleduje rychla koupacka v prehrade, voda je zde modra a trpitiva az oci prechazeji. Opet nezbyva nez konstatovat “Hrozny KYC”. Kamca s Ondrou se bezhlave vrhaji do vody  za to Lukas si dava pozvolny nastup.  Snurky od plavek mu rebelsky plandaji v zadu. Kdyz se smejeme jeho spatne oblecenym plavkam, odpalkuje nas vetou “We are in Amerika, this is country of freedom”  

Prijemne osvezeni nas nabudi, a tak si to razime dal do Grand canyonu, kde na nas ceka krasny zapad slunce nad Mather pointem. Nasleduje klasicke postaveni stanu a mala vecere v nedalekem kampu. Vecer se na oblohu vyhoupne mesicek v uplnku. Po kratke debate volime nocni pochod ke Grand kanonu. Lokalni Shuttle Bus nas doveze primo k vyhledu nad kanon. Po chvilce rozjimani nas ceka cesta rozjezdem do kempu. Tak tak I v Grand canyonu jezdi rozjezdy. Kupodivu nejsou tak preplnene opilci jako v Brne, jedinni s alkoholem jsme tam prekvapive my. Ale jak jinak sledovat uplnek nad kanonem nez s dobrym cervenym californskym vinem.

Cajove poselstvi: Empty yourself and let the universe to fill you.

Day 8 a 9 “Kamilka Bday party v Zion Cannonu”

Bylo to Velke !!! (mozna o tom casem dokazeme mluvit)

Cajove poselstvi: Give forgivness that is your greatness.

Day 7 “Bizardni Bryce Cannon”

Po nemile zkusenosti z predchoziho dne volime tentokrate novou taktiku. Absolvujeme nezbytnou navstevu Tourist Information office a  hned na to stavime stan v kempu. Po kratkem odpocinku se vydavame do kanonu. Nami vybrana cesta meri 4.5km a sklada se ze dvou casti (Navajo Loop a Queens Garden). Vybaveni dostatecnym mnozstvim vody vyrazime ze Sunset Pointu. Z pocatku cesta prudce klesa az na dno kanonu. Kdy Ondra konstatuje, ze je rad, ze tohle cetovani absolvuje dokud je mlady, kdyz vidi ty duchodce na cestach. Ma pravdu a musime smeknout, protoze horko je umorne, cesta strma a I lecktery mladik by s tim mel problem. Dno kanonu je relativne ploche a tak bez vetsi namahy absolvujeme vetsi usek celeho tracku. Nakonec musime vystoupat do puvodniho mista, to nam necini zadny problem, kdyz jsme jiz vsichni zdravy a plni sil.

Bizarni tvary skal pripominaji trpasliky, zirafy, veze. Dokonce jedna skala je prirovnavana ke kralovne Viktorii. Pri trose fantazie, by se to dalo akceptovat, ale i tak nevim, co by na to rekla stara dobra Viktorka. Vecer se kochame nadhernou nocni oblohou, souhvezdi Stir je asi nejjasnejsi. Krasne jde videt i Velky vuz a Herkules. Za svitu mesicku ugrilujeme obligatni americke burty a jdeme spat.

Cajove poselstvi: Where is love there’s no question – You are unlimited

Day 6 “ Wildlife v Calve Creek Falls”

Na rozdil od jinych kanonu, ktere jsou puste, jak na faunu, tak na floru, tento kanon doslova prekypuje zivotem. Obrovsky vodopad a ricka, ktera se klikati udolim poskytuje dostatek vlahy a probouzi zivot. Cesta k vodapadu a zpet nam trva 2.5 hodiny, na ni je plno mist k odpocinku a zajimavosti ke shlednuti. Stare kresby Indianu, ktere jsou videt i z nekolika metrove dalky, nam podnecuji predstavivost o zivote starych indianu v tomto malebnem udoli.  Shodujeme  se, ze tento kanon dostava 1+.

Cestou potkavame pravy wildlife, dokonce I opravdickeho hada!! Kamca, ktera celou dobu vedla pruzkumnicky oddil o jedne osobe se najednou rada pridava ke zbytku skupiny.

Calve Creek skryva nadherny campground, jedina jeho nevyhoda je pouhych 12 mist na kempovani. Ta jsou vsechna obsazena a tak nezbyva nic jineho nez popojet o kus dal. 

Nakonec nam hledani kempu trva hodinu a pul. Po tme, zoufali a vycerpani vidime cedulku capmground. Jasot je velky, ale to jeste netusime, ze cesta k nemu nam zabere dalsich 45 minut neznamou opustenou krajinou. Kdyz prestavame doufat, tak opravdu konecne dojedeme. Sice za uplne tmy (kdo hledal neznamy kemp za tmy mi da za pravdu, ze to neni zadny med), ale jsme tam!!  O to vetsi prekvapeni nas ceka rano, kdy se ze tmi vyklube nadherna krajina narodniho parku Kodachrome a tesi nas i vybavenost kempu a jeho prijemna atmosfera. Kdyz se rano konecne vykopeme a vracime se 20 minut (45 v noci :)  na hlavni silnici zjistime, ze hned za touto odbockou byl dalsi kemp. Musime se tomu vsichni spolecne zasmat, no jo, to je tak kdzy je tma jak v pytli…

Jeste mala odbocka. Pri nakupu se nam podari koupit vynikajici caje YOGI, ktere krom skvele chuti skryvaji poselstvi. A tak aby hloubka cajovych poselstvi nezustala zapomenuta, kazdy den pridame, co jsme meli k nasi duchovni snidani.

Cajove poselstvi: True is everlasting

Day 5 “Arches National Park aneb na kameni kamen”

Paty den je ve znameni Arches, neboli kamenne klenute oblouky. Eroze je hlavni motor pro tyto prirodni krasy. Cely narodni park je venovan temto uchvatnym prirodnim stavbam.  Krom toho jsou zde takzvane “balancing stones” balancujici kameny. U techto kamenu vam pripadne, ze staci trochu zatlacit a kamen se prevali.

Tento narodni park je oznacovan v mnohych provodcich jako “must see” a my jim davame za pravdu, na druhou stranu neskutecne vedro a premira vsudepritomnych turistu nas nuti priklepnout tomuto parku nalepku “turisticka atrakce”

Vecer to zakempime v Moabu – 1km od parku. Zatim nejhorsi/nejdrazsi kemp, s neprijemno obsluhou. Holt kazdy den neni posviceni, ale grilovane americke klobasy a pivo zveda naladu posadky spolehlive.